Veřejný development ve světě: Sasko

Jak vypadá saský model veřejného developmentu?

Základní charakteristikou saského modelu je dominantní role obcí při rozvoji území. Obce iniciují vyhledávání vhodných lokalit, pořizují a financují územní plánovací dokumentaci, zajišťují stavební řízení a následně připravené plochy prodávají investorům.

Svobodný stát Sasko vstupuje do developmentu pouze v odůvodněných případech – například při rekultivaci bývalých vojenských areálů nebo při zřizování výzkumných institucí. V těchto případech působí prostřednictvím specializovaných agentur při Ministerstvu financí. Spolková úroveň pak v developmentu hraje pouze marginální roli, typicky v případě, že je vlastníkem daného pozemku.

V okolí Drážďan je většina rozvojových ploch ve vlastnictví obcí. Soukromé pozemky tvoří pouze okrajovou část.

Jak probíhá financování projektů?

• Nástroj GRW-Infra: Obce mají přístup k dotačnímu nástroji GRW-Infra, který umožňuje spolufinancování vnější infrastruktury. Výše podpory dosahuje 60–85 % v závislosti na regionální klasifikaci.
• Spolufinancování: Náklady jsou rovnoměrně děleny mezi zemskou a spolkovou vládu. Samotný nákup pozemků podporován není.
• Specifické požadavky na sítě: Pokud má investor zvláštní nároky na napojení na vodu či elektřinu, jsou do projektu zapojeni příslušní poskytovatelé těchto služeb.

Jaká je v celém procesu úloha soukromého sektoru?

Soukromý development se uplatňuje zejména v segmentech menšího rozsahu (do 10–15 ha), převážně pro logistické účely. Aktivní jsou zde firmy jako Panattoni, VGP či FUCHS. Transakce jsou přitom téměř výhradně realizovány formou prodeje. Pronájem pozemků je výjimečný.

Kdo se zajišťuje sociální a doprovodnou infrastrukturu?

• Školství: Obce zajišťují správu a financování mateřských a základních škol. Investice do infrastruktury jsou podporovány zemskými dotacemi. Soukromé vzdělávací instituce jsou v regionu spíše výjimečné.
• Komunikace s veřejností: Komunikační strategie je v gesci obcí. U rozsáhlejších projektů se na ní často podílejí i firmy.
• Daňový systém: Hlavní příjmy obcí tvoří:
  • daň z převodu nemovitostí,
  • daň z příjmů právnických osob,
  • podíl na dani z příjmů fyzických osob.

Obce mají kompetenci stanovit výši místních daní, čímž získávají nástroj ke strategickému řízení rozvoje.

Vodní infrastruktura: Plán vedení technologické vody z Labe o kapacitě 2 000 l/s s pouze 15% ztrátovostí. Vyčištěná voda bude navracena zpět do Labe.

Bydlení: Výstavba rezidenční infrastruktury je řešena téměř výhradně soukromými developery s podporou města v oblasti územního plánování a poskytování pozemků.

Model Drážďan ukazuje, že kombinace silného akademicko-průmyslového zázemí, aktivní role veřejného sektoru při přípravě ploch a efektivní spolupráce s privátním sektorem může vést ke vzniku robustního průmyslového ekosystému s přidanou hodnotou a vysokou zaměstnaností. Tato praxe potvrzuje, že existence veřejného průmyslového developera (v českém případě SIRS) má své jednoznačné opodstatnění, neboť umožňuje koordinovaný rozvoj území, strategické plánování a podporu národních priorit v oblasti technologického rozvoje, soběstačnosti a inovací.